Březen 2007

OBLÍBENÉ BLOGY

31. března 2007 v 14:54 | Eliwera |  Písmenka, slova, věty... od těch nejlepších autorů!
Ti úplně nejlepší zde
- v rekonstrukci -

Fotky - Egypt, II.část

31. března 2007 v 11:45 | Eliwera |  Méně či více (ne)povedené fotky
I v Morganě bylo plno animátorů a akcí... tady máte(mám)fotky :)

Fotky - Egypt, I.část

30. března 2007 v 22:24 | Eliwera |  Méně či více (ne)povedené fotky
V této části vám ukážu, jak vypadal hotel :)

30.3.07 - Omg :D

30. března 2007 v 20:56 | Eliwera |  Moje životní cestička, den po dni
Nějak nevim, co psát na úvod. Dneska byl klid, vlastně jsem ve škole strávila jen 4 hodiny, protože po prvních dvou jsem šla na prohlídku. Víte, co mi tam zjistily? Že mám prej málo živin. Se mě ptali, jestli nedržim hladovky :D. Umřu. a hladovka? To trochu nejde dohromady. Bože na nebi! Tak tam musimzase, aby se ujistily, že jsem fakt v pohodě. Omg, jestli mi zakážou čokoládu, nebo nedej bože jídlo z fastfoodu, tak se půjdu pověsit na hák. Ehm, já totiž jaksi nepapám normální maso. Tak asi proto si myslej, že nejim. Ale mě k tomu nikdy nedonutí, já maso jíst nebudu, ne! Fuj! Stačí mi pouhý pohled na játra, nebo slaninu a je zle... fakt! Fuuuj. xD Ani ty sojový blifhnusy jim jíst nebudu, to teda fakt nee!
Cesta domů byla příšerná! Já jsem si totiž jaksi nechala přez noc(i předchozí den) zaplou MP4, ale já jsem si to neuvědomila, protože on obraz sice zčarná, ale ještě musíte zmáčknout off, tak jsem si jí normálně vzala do školy a... v autobuse umřela... :´( ta cesta se tááák táhla. Hrozný. Teď už je nabitá a připravená sloužit mi celý příští týden.
A mimochodem. Máme zpět USB, jo od foťáku, hurááá.. Jdu fotit to moje [mjůzik] zlatíčko :).
Obrázek: Sharkaat(DA)

28.&29.3.07 - Tak pozor! Mám ji.

29. března 2007 v 15:45 | Eliwera |  Moje životní cestička, den po dni
Heyy, lidi, mám jí. Já tu MP3 teda vlastně 4 dostala. Super, normálně. Jak mi ta cesta domů utekla, když jsem celou dobu mohla pslouchat, jé. Víte, já mám oficiálně narozeniny až v sobotu, ale to se neřeší, ne? Čím dřív, tím líp. A středa je náhodou ideální, ne? No... ale už to mám za sebou. jen dort ještě zůstal v ledničce... a moje MP4 na uchu. Mě z toho hrábne. Už teď jsem na ní závislá.

Jinak k dnešku - byl celkem klid. Až na poslední dvě hodiny, teda. Při plavání jsme se v šatně stihly ,,porvat" se spolužačkou. Ona je to teda jako spíš kámoška, ale taková... no rozhodně né nejlepší. Začalo to tím, že na ní Nikča cákala vodu a tak si Nikol(to je spolužačka) vzala můj ručník a začala se jím chránit před vodou. A protože se mi to nelíbilo, tak jsem vylezla ze sprchy a běžela za ní. Ona ručník hodila do umyvadla a schovala se na záchod. A to už jsem si všimla, že na můj ručník teče voda. Ano, někdo, asi Nikol, pustil v kohoutku vodu. Samozdřejmě ručník celej durch. Tak jsem kopla do těch dveří od záchodu, pak jsem do nich strkala, až Nikol povolila a já jí, mojí silou - jak jsem tlačila do dvěří - nechtěně strčila na zeď. Jednou nohou stála na zemi a tou druhou... v záchodě :D. Pak celá vzteklá s kabinky vylezla a plácla mě na ramenou, auuu. Ona mě při tom totiž stihla ještě solidně poškrábat... No nic, ona to schytala víc, ale i tak jsem měla chuť dát jí kobřičkou přez hlavu. :). Jsme to ale kámošky, že? Po bázenu byl děják = písemka. No, ani nevím, jestli jsem do napsala dobře, nebo blbě, se nechám překvapit...
Pozn.:
Dala bych vám sem fotku svojí MP4, ale USB od foťáku mi překousal můj "miláček králíček", kterej asi brzo bude na pekáči. Stalo se to teda už dávno, ale mi to USB né a né sehnat, to víte Nikol coolpix 3500 se už asi nevyrábí... a ty USB taky ne. Ach jo. Zajímalo by mě, jak dostanu fotky z Egypta do pc... ?! :D
Kobřička = Smotanej ručník. Jestli znáte. Hrozně to štípe, když vás tim někdo šlehne :).
Obrázek: d3m0ni0(DA)

24.&25.3.07 - Dostihy & Sázky

25. března 2007 v 17:55 | Eliwera |  Moje životní cestička, den po dni
24.3.&25.3.07 - Část II.
Ráno odvezl táta mě i Nikču k paneláku, kde Nikča bydlí. Tam si vzala věci a mohli jsme jet na závody. Musím říct, že to byla celkem standa... jasně, stres byl, ale i tak. A s výsledkem v běhu na 150m jsem celkem spkojená (asi 9 z 30), samozdřejmě ale mohlo být líp.
Po závodech jsme šli opět k Nikče, kde jsme měli přespat. Nejdřív jsme nevěděli, co dělat a tak jsem Nikče ukázala nějaké blogy a fotky, který si blogaři dávaj na blog (třeba Sab), pak už nás ale napdalo, co dál. Nikča vytáhla z pod postele Dostihy & Sázky. Musím říct, že to byla docela krutá hra... a zabavila nás přinejmenším na 3 hodiny. Jednou jsem vyhrála já, pak zase Nikča. To, že jsem podruhý vyhrála byl už věc taktiky - ze začátku jsem koupila od každý stáje 1 koně, a ze stáje, kterou měla Nikča nejradši jsem koupila 2 koně. Ona pak musela přistoupit na tvrdou výměnu - já jí dala ty dva koně a ona mě taky 2, ale mnohem dražší a cennější. Pak už to jelo... nakonec jsem měla něco přez 100 000 korun.
Ráno jsme šli opět hrát Dostihy, nějak nás to chytlo. No a já jsem opět vyhrála. Ze začátku jsem si totiž nejprvě koupila druhou nejlevnější stáj, pak jsem koupila tu třetí nejdržší a pak jednu průměřnou + Nikča žádnou stáj neměla a tak nemohla kupovat žetony. Zatímco já jo a tak mi při vstupu na koně musela dávat 17 000 korun. Teda nemyslete si, že jsem to vyhrávala už od začátku - to ne. Když jsme začínali, tak Nikča měla asi 30 tisíc a já sotva dva... ale pak se to nějak obrátilo, mno.
Mám chuť zase hrát :D bohužel není s kým.

24.&25.3.07 - Natáčení klipu

25. března 2007 v 17:18 | Eliwera |  Moje životní cestička, den po dni
24.3.&25.3.07 - Část I.
Víte, co jsem psala o víkendech? No... že jen sedim u počítače a nudim se. Tak to pro tento víkend rozhodně neplatilo, protože jsme byly s Nikčou domluvené, že tyto dva dny prožijeme spolu. Samozdřejmě, že né jen tak, ale taky hlavně proto, že jsme měli v sobotu závody, tak abychom tam mohli jít od nás dohromady. Né každá zvlášť.
V pátek jsme se tedy obě přesunuly k nám, kde jsme trávily čas střídavě u pc a střídavě u kamery. U kamery? Jo. Jak jsem již říkala, na hudebku máme natočit klip. Minule (v úterý) jsme si to u Nikči zkoušeli, ale dohodli jsme se, že to natočíme u mě - přeci jen vzhledem k tomu, že bydlím v baráku mám větší pokoj. Tím pádem víc místa na natáčení :).
Chvíli jsme jen tak ze srandy tancovali před kamerou, ale pak byl ten pravý čas pustit se do toho z vostra. Měli jsme už sice jasno, že budeme "tančit" na Pepíčka Melenů, ale stále scházel nějaký pořádný nápad, jak to naše tančení a předvádění různých částí písně vylepšit. Nakonec mě to napadlo. Chce to kostýmy! No jasně. Ale né ledajaké. V mé hlavince se zrodil nápad, že to video musí být natolik vtipné, až bude trapné. Takže jsem se souhlasem Nikči začala hledat ve skříni to nejhorší oblečení. Pro sebe jsem vytáhla ty nejhorší šaty - celý oranžový s kitičkama, hrozně dlouhý, s mašlí... no prostě kýč jako prase. K tomu jsem ještě přihodila černý ponožky s delfínem. Pak jsem začala něco hledat i pro Nikču. A ona dostala mini šatičky, k tomu hnusný červený legíny, ponožky, který platla moje babička a to všechno dohromady bylo tak strašný, že jsme to bez výčitek mohli nazývat smrtelná kombinace. Jenže se nám to stále zdálo málo. Takže to chtělo účesy. No jasně. Nikča si udělala na hlavě tzv. vodotrysk a k tomu dva malé culíčky v zádu, a protože já mám absolutně neposlušné vlasy, vzala jsem si úžasný květinový, červený šáteček a v zadu stála vlasy do culíku. Pak už jen chyběl dokonalý make-up - tedy vrstva podru, asi taková, že jsme měli úplně bílý obličeje a k tomu jsem si já udělala rudé, tedy Marfuščiny tváře (velký červený kolečka) a Nikča dokonalý pihy. Pak už jen chyběly krásné, obří a dokonale modré náušničky s kytičkou a pro Nikču šáteček přes ramena... no a mohlo se jít :D. Musím říct, že klip se opravdu povedl, je tak trapný, jak jsem si přála! Super... možná dám ukázku, až to dostanu do pc :D, nebo radši ne... xD

Jíst zdravě...

22. března 2007 v 17:33 | Eliwera |  Blah blah aneb Eliwerky kecy
Hmmm... mi nejde no.
Sem si řekla, že nebudu jíst tolik sladký... že to jako omezim. Tak jdu dolů, jako pro pomeranč. A co myslíte, že mám před sebou? Tu největší misku plnou mléka s křupkama. A nebojte se kilo cukru tam už mám také. Ale jo, zdravá výživa...

21.3.07 - První jarní den

21. března 2007 v 19:14 | Eliwera |  Moje životní cestička, den po dni
Ještě včera odpoledne bylo vcelku hezky a dneska ráno? Na první jarní den se zahalilo naše město do bílé peřinky. Jó, kdyby byla alespoň teplá - ta peřinka, to já ráda, ale ne, on je to, a teď se podržte sníh! Tedy, já přepokládám, že je v současné době zasněžená skoro celá Čr, ale stejně...
Každopádně byl dneska v klidu den. Odpadla nám výtvarka, 3x hurá. Ale protože já to mám ze školy domů a zpět hodinu jízdy tak je jasný, že bych to nestihla na trénink(který máme mimochodem ve škole - mimochodem od dvou), tak jsem šla k Nikče. 5ekli jsme si, že uděláme alespoň něco užitečnýho - Na hudebku máme úkol. Natočit vlastní klip. Tedy, že si pustíme písničku a budeme tam tancovat. Nejdřív jsme zkoušeli tancovat a předvádět se na Pepíčka Melenů(jo, prej to má bejt vtipný), ale nějak nám to nešlo. Rozhodli jsme se, že to natočíme u nás, přeci jen mám větší pokoj. Takže jsme se na natáčení klipu vybodli a využili jsme kameru k našemu orientálnímu tanci xD. Jo, když u nás byla Nikča včera vymyslely jsme si na píšničku "Hey Sexy Lady" takovej "oriental dance". A protože mě i Nikču zajímalo, jak tancujem, natočily jsme se. xD. Hrozný trapky. Pak jsme se na to ještě, a to byl vrchol, koukaly! Ale jo, na to, že jsem úplně prkená, tak jsem tou prdelí trochu kroutila a kupodivu to nebylo až tak hrozný(ale BYLO!). Pak jsme si tam ještě hráli na hopíky...
Poslední bába leze do schodů, pokoj si nedá, je ňáká vohlá, asi něco hledá... Stres, stres, strééés xD.
Určitě si dovedete představit, jak jsme byly trapný! Né, fakt, hrůza, ale když jsme se na to pak koukali... no... záchvaty smíchu xD.
Po tréninku jsem šla s mamkou koupil lesk na pusu *in love*. No co, budu mít narozky a mamka řekla, že si můžu ještě něco přát, jako od babičky. Tak než abych si od ní nechala koupit třeba barbie, radši si koupim něco, co mi ten můj xicht trošku zkulturní, ne? Když už jsme u těch narozek... bože, já už chci tu MP3(no ano, já žádnou nemám), konečně budu moct poslouchat non-stop.
x) Pozor! Veřejnej trapas, hecht! x)

17.&18.3.07 - Pronuděný víkend

18. března 2007 v 17:10 | Eliwera |  Moje životní cestička, den po dni
Takový zbytečný trávení krásnýho času. Co si budu říkat, až budu umírat? ,,Jo jo, celej svůj život jsem prodělala sezením a nuděním se, fakt super". Tak to teda ne. Ale co mám dělat? Jít ven? Kam a s kym? Kámoška bydlí na druhym konci města, a to se mi jako fakt nechce. Navíc je skoro furt někde v tahu. Nuda... nuda... nuda. Mám se jít učit? Mohla bych, no. Čeká mne písemka ze zemáku a taky nějaký úkoly.
Teď mě tak napadá, že bych si mohla uklidit a přestavit ten pokojíček, jak plánuju už dlouho. No dobře, na zbytek dne už plán mám, ale... Když se tak podívám zpět - já jsem celej tenhle víkend úplně zabila. No fakt. Co jsem dělala? Seděla u kompu. Kdybych měla aspoň nějakej pořádnej koníček. Něco, co by mě zaměstnalo. Jenže co, že? Navíc jsem ještě tak líná... Pokusím se s tím něco udělat, huh.
Mimochodem... co děláte vy o víkendu?

STOP!

18. března 2007 v 12:41 | Eliwera
Takže, ode dneška už to tu nebudu plnit řetězáka. Všechny řetězáky, které přeberu dám sem: http://cajovna.own.cz/retezaky.html, rozumíme si? :)


ARCHÍV BLOGU

17. března 2007 v 15:36 | Eliwera |  Historie mých článků
Chceš nahlédnou na nějaké starší články !205! Prolistovat si v historii tohoto blogu? Vyber si měsíc a pak už jen čti, čti, čti... Jee! *1806*

Základní filozofické otázky

16. března 2007 v 19:28 | Eliwera |  Blah blah aneb Eliwerky kecy
Sorry, ale nemohla jsem to sem nedát xD

16.3.07 - Kdo kouří je IN

16. března 2007 v 17:16 | Eliwera |  Moje životní cestička, den po dni
Představte si to, já, Eliška, mám 92% z testu z matematiky, ještě teď tomu nemůžu uvěřit... mám jedničku, chápete? Jaký to pokrok. Od trojek za začátku pololetí až na dvojky a dokonce jedničky. Teda dokud nebudeme psát z procent, to už bude horší... takže radši žádná přehnaná radost.
Co se té matiky týče - první dvě hodiny jsme psali jakéhosi mat. Klokánka, já jsem teda byla Benjamín... xD. Nemyslete si, že jsem tam aktivní, abych se do něčeho takového cpala, to ne, ale učitelka řekla, že tam zapsala každého, kdo měl 1 nebo 2 na vysvědčení. A pozorte, to nebude jen školní, ale dokonce mezinárodní trapas v soutěži, kterou ve stejnou chvíli jako já vyplňovalo spóusty dětí(nebo alespoň to tam bylo napsáno). Takže až někde na tabuli VYHLÁŠENÍ MATEMATICKÉ SOUTĚŽE KLOKÁNEK uvidíte mé jméno úplně dole s počtem -20 bodů, vzpomeňte si na to, že já jsem tam nechtěla.
PO matematice a testu z angličtiny, který dopadl dobře(teda myslim) jsme se šli, my stádo, převlíkat do šaten. Máme tělocvik ze šesťákama, bohužel. Když jsme nastoupili a šli se rozběhat začali jsme tam s Verčou(ze "šestky") řešit její nejmilovanější téma - kluci. Nechápu, jak může být někdo o rok mladší, než já a už stihnout chodit z celou školou. Jeden den nám oznámí, že chodí s Davidem, pak zase s Markem, další den s Tomášem... neuvěřitelný! NEMOŽNÝ! Tohle prostě neni chození... teda je, ale takový to dětský. Jako víte, ona mu napíše "Choď se mnou (třeba do kina :D)" a už spolu choděj. No, tak nějak jsme dovedli diskuzi až k tomu, že jeden z miliónu Verčiných ex-kluků kouří. Ona se tak nějak divně zatvářila a tak jsme se jí zeptali, jestli taky kouří. Ona řekla, že jo. A víte, co nechápu? Co z toho kouření (cigaret, samozdřejmě :D) lidi maj (popř. co máte, jestli kouříte). Asi takhle - kouří více jak polovina naší školy, tedy spíše všichni, krom naší třídy. K čemu to je? Můj táta kouří. Kdyby neutrácel ty peníze za cigára mohli by jsme jen každý rok minimálně na týden na dovču (třeba do Egypta :D). Neříkám, že NIKDY na dovolenoý nejezdíme... ale prostě né tak často, jako bychom všichni chtěli(1x do roka). Já vím, že tohle už je rozcapenost... no dobře o tu dovolenou tolik nejde, ale tak celkově to dost žere peníze... a zdraví. K čemu to je? Jen to škodí lidem, všem lidem, i nekuřákům... a to mě štve nejvíc.

Shaggy - Sexy Lady, Chaozz - Svišti

16. března 2007 v 16:36 | Eliwera
Konečně tu mám první dvě písničky do této rubriky. A hádejte, proč zrovna tyto dvě písničky od úplně odlišných skupin... no víte, Egypt...

Debilní kluci...

14. března 2007 v 20:15 | Eliwera |  Blah blah aneb Eliwerky kecy
V mém okolí žijou samí dementi... zrovna včera, když jsem jela do města za kamarádkou mi neustále bušila nějaká banda trapáků do zad. No co můžete dělat? Radši jsem jen stála a nevnímala je, ale pak začal jedn z nich říkat: ,,Nene, to bys neudělal..." No a mě došlo, že právě v té chvíli je čas zasáhnout, a tak jsem se otočila, vrhla vražedný pohled a po celý zbytek jízdy k nim byla otočená čelem. Už nic nedělalali... Mno...
Ale stejně mi vysvětlete, jak může šíleně tlustej a hrozně ošklivej kluk říkat mojí kamarádce, že je hnusná a tlustá kráva - když to není vůbec pravda! Stejně tak, kluk co má naprosto trapný vtipy, kecy úplně z cesty a čtyřky na vysvědčení říká mě, že jsem blbá. Ha-ha. Nesnášim kluky od 12 do 16 let. Asi začnu randit, až budu starší... jo =D
...Dementní holky, dementí kluci -
no, asi spíš více než na pohlaví záleží na povaze. I když...

14.3.07 - Prosezeno ve škole

14. března 2007 v 19:30 | Eliwera |  Moje životní cestička, den po dni
Je to nezvyk, sedět zase ve škole a učit se. Ale navzdory k tomu, že jsem tam těch třináct dní nebyla, jsem to zvládla celkem dobře.
Docela mě překvapilo, že krom spolužáků - skoro - nikdo nevěděl, kde jsem byla. Na zemáku mi třídní řekla: ,,Ty ses ale hezky opálila, na těch horách." To mě celkem rozesmálo. Za prvé jsem byla na horách naposledy před 2 lety a za druhé... no, radši tu nebudu komentovat. Když jsem pak na schodech míjela naši přirodopisářku zaptala se mě, jestli jsem byla nemocná... když jsem jí řekla, že jsem byla v Egyptě hned to začala rozmazávat - ,,No, já jsem si říkala, že jsi nějaká opálená...!" Určitě! xD. Až nakonec mě překvapila učitelka na ájinu a češtinářka. Obě totiž řekly něco v tom smyslu, že jsem byla na dovolené, asi v Egyptě, že? No, a ostatní učitelky se už nezajímaly, proč jsem chyběla... :P
Trénink už nebyl taková pohádka, běhali jsme 2x 500m a 1x 250m... asi je blbý, že to říkám, ale já jsem fakt myslela, že se tam "zebliju". Po prvním běhu, který jsem uběhla za celkem obstojný čas jsem už myslela, že padnu, pak ovšem přišel další běh a mě se dokonce obrátil i žaludek. Asi né nadarmo Víťa říká, že nemáme před tréninkem jíst ty bombóny. Druhý běh na 500m už jsem odflákla, vyklusala jsem to, a hned mi bylo líp xD.
Před odjezdem domů jsem se ještě s mamkou stavila ve městě a koupila si nový boty. Když jsme pak společně jeli domů zavolala mamce kamarádka, která s náma byla v Egyptě, ona má 20-ti letou dceru a 14-ti letýho syna. Když domluvily zeptala jsem se mamky jako vždy, kdo a proč volal. No, řekla mi všechno o čem mluvily, až se dostala k tomu, že ta jedí dcera si psala na internetu s kamarádkou a popisovala jí, jaké to bylo v Egyptě... prý v té chvíli ta její mamka přišla do pokoje a viděla jí, jak brečí. Pazději zjistila, že je to kvůli tomu, jak si vzpoměla na Egypt. Chtěla být zase tam... Myslela jsem si, že je nenormální, že jsem byla oprvní den pro příjezdu stále smutná... ale už vím, že to normální JE. Všichni, co jsme byli v Egyptě to cítíme stejně - stýská se nám po těch lidech, po tom klidu... prostě po všem. A i když je to teď už mnohem lepší, než když jsem přijela, stále cítím určitou lítost, když o Egyptě píšu... ach jo. Stýská se mi...

Nemám ráda tu realitu

13. března 2007 v 19:26 | Eliwera |  Blah blah aneb Eliwerky kecy
Vím, že se stále opakuju, ale já nemám ráda tuhle realitu. Chci zpět na dovolenou, chci se tam nudit a slunit, ale místo toho musím dopisovat hloupé sešity a připravovat se na písemku. Je mi zle, né od žaludku, ale od srdce. Teď to tu více než kdykoli jindy nenávidím...
Opakuju se, opakuju se, opakuju se... ale já jen říkám, co cítím... a já tohle cítím stále.

Rubriky blogu

12. března 2007 v 15:51 | Eliwera |  KTEROU CESTOU SE NYNÍ VYDÁŠ?
A teď je to jen na tobě, do jakého koutu blogu se chceš podívat? Chicht *698*

Růžová šipka *1714* Chceš navštívit můj deník? Nejaktivnější rubrika blogu plná mých keců, názorů a zážitků...
Růžová šipka *1714* Máš nějaké otázky? Zajímá tě můj názor? Něco ohledně mého života? Zeptej se a já ti odpovím
Růžová šipka *1714* Designy? Okecávky o blogu? Skládka nedůležitých informací? Tou je rubrika blog !
Růžová šipka *1714* Jak se změnil můj styl psaní článků? Co se dělo před rokem? Prozkoumej archív a vše zjistíš.
Růžová šipka *1714* Víš, koho mám zde - v blogovém světě - nejradši? No přeci své oblíbené blogy
Chceš se zde ještě dál zdržovat? ANO Zákaz, křížek *1073*NE


12.3.07 - ŠŤASTNÝ návrat z Egypta

12. března 2007 v 15:40 | Eliwera |  Moje životní cestička, den po dni
No... spíš smutný. Musím říct, že se mi v Egyptě líbilo natolik, že jsem neunesla to, že zase jedem zpět a málem jsem to tam i obrečela. To víte... teplo, krásný ryby s tím spojené moře, bezén, sumper lidi, animátoři, diskotéky a ta volnost... ten pocit, že nemusíte nic dělat. Jen vstát, najíst se a jít ven... tam už na vás jen čeká opalování, koupání a zlepšování se v anglickém jazyce pomocí konverzace s animátory. Až konečně seženu USB od foťáku dám sem nějaké fotky... na anonymitu kašlu. xD
Možná bych mohla napsat, jak to vlastně bylo...
Cesta tam byla hrozná, hlavně kvůli tomu, že jsme se dozvěděli, že bude mezipřistání v Sharm el Sheikh. To znamenalo, že na nás čekal asi čtyř hodinový let, pak čekání v Sharmu /asi půl hodiny/ a pak let do Taby /taky půl hodiny/. Na Egyptském letišti nám asi sto-krát zkontrolovali pasy a pak nás naložili do autobusu, který měl postupně odvést všechny cestující do hotelu. Nejdříve odvezl pár lidí do malého hotýlku, pak jel nějakou obkličkou do trochu většího a pak, po té asi hodinové cestě už jsme jeli přímo do hotelu Morgana Beach Resort. Cestou se nám stihnul pozvracet řidič, ale to nebudu rozebírat. Když jsme dojeli do Morgany nechali jsme kufry dole, dostali karty a vyrazili na pokoj. První dva dny byly více méně rozkoukávací a mi společně s Markétou /rodinná kámoška - trochu cvaklá/ poznávali zákoutí hotelu, bazénu a kamenité pláže. Postupně jsme se seznámili i s partou animátorů konkrátně - Himo, Sok(ch)ar, Jackson /nevim, jak se to píše/, Bob a Sam, to byla jediná holka. Časem jsme poznali i barbmana Abda, který nás tam bavil po celou dobu pobytu. Z celého zájezdu jsme byly vlastně nejhlučnější rodina. Furt jsme smáli s animátorama a barmanem... i táta bavil Egypťany, leč neumí ani slovo anglicky. Himo, animátor, nám tam předváděl svou znalost češtiny, né že by teda něco uměl, ale papouškoval skvěle. Na volejbale ho totiž brácha naučil říkat "čubka" a pak to celou dobu opakoval, vždy směrem k Markétě, aniž by věděl, co to znamená. Měl hrozně krásnej přízvuk, stejně tak, jako když opakoval: ,,Šudliky budliky na tvoje čudliky". S tim si teda opravdu vyhrál, pak to tam kříčel na každýho xD. Ae musim teda pochválit i ostatní animátory... třeba Jackson, chvílemi jsme se totiž bála, že to ani není člověk. Úplně s přehledem si strčil nohu za hlavu a stoupnul si. Navíc tam dělal stojku na jedný ruce a přitom stíhal zaplétat a rozplétat si nohy... to ani nestojí za popisování. A vůbec... celý se to nedá popsat... ty krásný, barevný ryby v moři, ta zábava, kterou tam celou dobu dělala celá moje famýlije... ach jo. Už je to pryč. Teď už jen nehezký návrat do reality. Pomalu se musím smířit s tím, že už na nás nebude nikdo po ránu křičet ,,čubka" a ,,čubička" nikdo nebude pořádat soutěže na diskotéce, žádný volejbal, žádné potápěný... prostě žádná Taba, ani náš krásnej hotýlek plný nejrůznějších xichtů. Na jednu paní si pamatuji až moc dobře. Hledala jednoho animátora, že se s ním chce vyfotit...